Osmé setkání

Úvod

Posledním setkáním se uzavírá 8 týdnů kurzu. Může to ve vás vyvolávat různé pocity (smutek, úleva, pragmaticky, „žádný pocit“), a to je všechno v pořádku. Z hlediska všímavosti to ale není konec, nýbrž začátek; toto byl trénink, teď jdete do života využít, co jste se naučili. Osmý týden kurzu trvá celý zbytek vašeho života.

Cvičení

Prošli jsme si všechna hlavní cvičení ve zkrácené verzi (okolo 20 minut). Jde vždy o vědomé zaměření pozornosti, v přítomnosti, bez hodnocení: ať už děláme bodyscan, jógu nebo meditaci. Meditaci jsme během kurzu dělali dvěma způsoby:

  1. vedenou s pozorností postupně na dýchání, tělo, zvuky, pocity, myšlenky, otevřené vnímání „všeho“.

  2. dvojfázovou s meditací v chůzi (např. 15 minut) s označováním „pravá vpřed / „levá vpřed, zastavením („stop, stop, stop“) kdykoliv se pozornost někam přesune a označením toho („myšlení, myšlení, myšlení“) a vrátit se zpět („stání, stání, stání“) a pokračovat v chůzi. Následovala meditace v sedu (stejně dlouhá jako v chůzi), kdy jsme si označovali dýchání („zvedání“ a „klesání“) a když pozornost odešla jinam, 3× si označit a vrátit se k dechu.

Připomenuli jsme ještě cvičení z posledního sezení: loving-kindness (laskavost) a zkusili si další krátkou meditaci: vyjmenovat si v duchu 3 (či 10) věcí, za které jsme dnes vděční. Cvičení vděčnosti může být vhodnou protiváhou tendence mysli zdůrazňovat negativní věci (používá se někdy obraz, že mysl je na negativní vjemy jako suchý zip a na pozitivní jako teflon), můžete si ho udělat každý večer s dětmi (i jako okénko do jejich vnitřního světa).

Pohled zpět a vpřed

Jako určitá vodítka pro pohled zpět na kurz si můžeme položit tyto otázky:

  • Co si odnáším s sebou?

  • Co se změnilo?

  • Co jsem se naučil(a) o sobě?

  • Co bylo důležité pro mě osobně?

  • Co jsem do kurzu vložil(a)?

  • Jak chci pokračovat ve cvičení dál?

Podívali jsme se na tabulku cílů (domácí cvičení z předchozího sezení); velmi zajímavé pocity se odkrývají nejen v obsahu tabulky, ale i v přístupu, který jsme k ní měli. Např. se může objevitstrach se zklamání, takže ji raději nebudu vyplňovat, abych nemohl být zklamaný: zde znovu uplatníme všímavost aobrátíme pozornostk samotnému strachu, zklamání, které je těžké unést atd; tím se ho od jeho moci můžeme postupně osvobozovat.

Ve svém denním životě si sami vyberte (a můžete s tím experimentovat), které cvičení a jak často budete dělat, s nahrávkou či bez atd. Vyvarujte se toho, abyste cvičení hodnotili podle toho, jestli se při něm cítíte lépe nebo hůře, nebo abyste cvičili jen když se budete cítit špatně; tím byste posilovali autopilota, že se chováte podle toho, co je příjemné a co nepříjemné.

Vztahování se k sobě, ostatním i světu se změní samo od sebe, pouhou kultivací všímavosti (ve cvičení i mimo cvičení). Chtění „mít se lépe“ je překážka, další chtění, další věc ke splnění, další stres. Když chodím do posilovny, stačí dělat cvičit s činkou nahoru a dolů a tělo zesílí „samo od sebe“ (ne však bez příčiny). Stejně tak s meditací.

Dbejte na kultivaci všímavého postoje, abyste se učili žít ve svém domě jako moudrý pán, ne jako despota ani jako vystrašený půdní přízrak.

Pokud byste stáli o intenzivnější praxi jógy, existuje mnoho míst, kde je to možné.

Pokud byste se rádi rozvíjeli skrze meditaci vhledu (což velmi doporučuji; jak už chápete, nemusíte kvůli tomu přestat jíst maso ani chodit v batikovaném oblečení), existují též místa pro to zařízená. Obvykle jsou navázaná na buddhismus, v kterém se meditace vhledu nazývá vipassanā. Techniky meditace se mohou lehce lišit (chůze/sed, pojmenovávání atd); vždy se držte toho, jak se meditace dělá v daném místě (v tom vás mohou na daném místě vést, a též tím trénujete určitou flexibilitu). Věnovat meditaci několik dnů či týdnů je skvělé prohloubení vhledu do sebe, které se vám mnohonásobně zhodnotí a budete sami sobě vděční.

Odkazy na meditační centra najdete v pracovním sešitu, my vás můžeme srdečně pozvat na kurzy, které pořádáme pod hlavičkou vipassana.sk.

Jsme kdykoliv, i po kurzu, k dispozici, pokud byste rádi o něčem oblasti všímavosti hovořili. Stačí se ozvat mailem či telefonem.

Dopis pro sebe

Dopis pro sebe je zpráva o tom, co jsem se na kurzu (nebo i jinde) naučil, uvědomil si, a rád bych si to nesl dál. Možná na to mezitím v toku života a víru událostí zapomenu a až si dopis přečtete, bude to pro vás cenná připomínka a inspirace; můžete obsahově využít tabulku Mé cíle z pracovního sešitu.

Pište ho jako dopis svému nejbližšímu a nejlepšímu příteli, kterému máte od srdce co říci. Nemusí se jednat o text, může to být i obrázek. Zvolte si formu vyjádření, která vám přijde v tuto chvíli vhodná. Dejte si času, kolik potřebujete (obv. stačí 25 minut).

Obálku dopis zalepte a nadepište svou adresou; pokud ho dáte k našim rukám, hodíme ho za 6–12 měsíců poštovní schránky a přijde vám jako překvapení.

Alternativně si můžete sami dopis v zalepené obálce sami někam založit a otevřít ho za 6-12 měsíců sami.