9…13 Mettā#

9. Laskavost ke snadné osobě#

V deváté meditaci se zaměříme na základní dovednosti mettā-jhana (tj. stav zvýšené koncentrace s použitím laskavosti jako předmětu). Rozeznat, jak vypadá stav mysli čili způsob vnímání; způsobit, aby laskavý stav mysli (čili způsob vnímání) vznikl; nasměrovat na něj pozornost a udržet ji tam.

Ve cvičení mettā-vipassanā (cvičení integrující srdce i vhled) používáme vhled, abychom měli jasno v tom, co to vůbec je stav mysli (čili způsob vnímání), jak vypadá laskavý stav mysli; a pak se obracíme ke cvičení laskavosti, abychom ten stav mysli rozvíjeli.

Dokonalá návaznost cvičení: neochvějné útočiště v srdci (brahma-vihāry: vznešené stavy mysli, mezi něž patří i laskavost), které představuje pevný základ pro hluboký vhled (vipassanā). Skvělé!

10. Laskavost k sobě#

V desáté meditaci se zaměříme na vnášení záměrné pozitivity do vnitřního pracovního modelu já. Toto prospěšné, pozitivní podmiňování vyvažuje to škodlivé. Sebenenávist, což je vzdálený nepřítel laskavosti k sobě, povstává z averzivní reakce na zkušenost sebe, když je vyvolána tím, co se děje v přítomném okamžiku.

Ve cvičení mettā-vipassanā (laskavost a vhled) používáme dovednosti z oblasti vhledu, abychom měli jasno v tom, co je to stav mysli (neboli způsob vnímání), abychom dokázali rozlišit různé stavy mysli, dokázali aktivně vybraný stav mysli vyvolat, a udržet na něm pozornost. Může se to zdát příliš náročné, pokud zatím nedokážete stav mysli (způsob vnímání) rozeznat. Pokud to dokážete, není to těžké. Je to každopádně základní dovednost pro jistou vztahovou vazbu i pro probuzení (osvícení). Takže do toho!!

11. Laskavost k sobě#

V meditaci č. 11 vyzařujeme laskavost směrem k sobě: pracovní model svého já tak zaplavujeme záměrnou pozitivitou. K vyvážení strastiplné podmíněnosti podmíněností prospěšnou vyžaduje spoustu cvičení. Rádi bychom se dostali do body, kdy se k nám mysl vztahuje s laskavostí zcela spolehlivě, za každé situace. Věnujte tomu čas. Ten přínos je nezměrný.

12. Laskavost ke snadné osobě#

V meditaci č. 12 pokračujeme v rozvíjení seznamu těch, na které když pomyslíme, spolehlivě se obejeví laskavý stav mysli (či způsob vnímání). Je dobrý nápad projít si lidi, které znáte, abyste zjistili, u koho z nich, když na dotyčnou či dotyčného pomyslíte, se mysl přirozeně kloní k laskavosti. Ty si pak na svůj seznam zařaďte. Když pak v každodenním shonu rozpoznáte, že se mysl přechází do stavu hněvu, můžete si za pochodu někoho z toho seznamu vybavit a nasměrovat mysl k laskavosti.

Buddha řekl, že za stavy mysli jsme odpovědní. Neměli bychom nechávat své brány smyslů bez dohledu (o branách smyslu si více řekneme později). Vytvoření krátkého seznamu lidí, kteří spolehlivě vyvolají laskavý stav mysli, může být neuvěřitelně užitečný nástroj, jak regulovat své vlastní stavy mysli. Je to první nástroj k rozvíjení aktivního monitorování a pootáčení způsobu vnímání sebe a světa, abychom se zručně setkávali s nepředvídatelným přítomným okamžikem. Fantastické!!

13. Laskavost k sobě#

V meditaci č. 13 nám jde o odpověď na otázku: „Je zkušenost já v mé mysli držená vždy se záměrnou pozitivitou, nebo se někdy či vždy se zkušeností já objevují negativní stavy?“ Pokud vaše upřímná odpověď není, že vždy se záměrnou pozitivitou, měla by být aspoň polovina vašich meditací věnovaná laskavosti k sobě.

Můžete namítnout: a co praxe vhledu? Žádný strach, k té dojdeme. Je však opravdu dobré nejprve projít přípravná cvičení.

(Naše západní nabubřelost někdy káže, že každý je expert po 15 minutách zkušenosti. V meditaci to však obvykle vede k frustraci, která pak přispěje k opuštění meditace a obrácení se k něčemu snažšímu. Co třeba…. micro-dosing lysohlávek nebo šňupání žabího jedu?)

Nejprve tedy přípravná cvičení. Jsou důležitá: až v praxi vhledu narazíte na náročný materiál a budete emočně dysregulovaní (rozhození), abyste věděli, jak se znovu zregulovat, zklidnit. Přípravná cvičení vám poslouží mnohem lépe, než přístup začít-přestat-začít-přestat, který se ke zklidnění používá nejčastěji. Rozviňte nejdřív praxi laskavosti, abyste měli útočiště ke zklidnění, když bude oblast vhledu příliš náročná. Získáte tím obrovskou volnost ve zkoumání vlastní podmíněnosti. Méně ustrašenosti, více vyrovnanosti tváří v tvář hrůze.